|
|
Anatomické a fyziologické adaptace vysokohorských rostlin Ladaku
Binter, Jan ; Doležal, Jiří (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Ladak je horská oblast, nacházející se v severozápadní Indii, charakteristická velkým výškovým gradientem. V relativně nižších polohách se musejí rostliny potýkat zejména s vysokými teplotami a aridním klimatem. Množství srážek pakstoupá podél výškového gradientu, teplota naopak výrazně klesá. Ladak se díky tomu dá přirovnat k jakési přírodní laboratoři, ve které můžeme pozorovat změny různých vlastností rostlin v odpovědi na gradienty teploty a vlhkosti. Nepříznivé podmínky ve vyšších polohách, jako je nízká teplota, zvýšené ozáření atd., selektovaly u vysokohorských rostlin Ladaku celou řadu morfologických, anatomických a fyziologických adaptací. Tyto adaptace umožňují růst rostlin i v extrémních nadmořských výškách sahajících až k 6150 m n. m. Horní limit výskytu rostlin není dán přítomností fyzických bariér, jako je například hranice trvalého sněhu, a je tedy odrazem toho, jakým podmínkám se rostliny ještě dokázaly přizpůsobit. To umožňuje studovat adaptace rostlin na ty opravdu nejextrémnější podmínky. Díky výše uvedeným faktorům může studium rostlin v Ladaku nabídnout zajímavou perspektivu pro pochopení biologie horských rostlin.
|
|
|
Změny druhového složení půdních fototrofních mikroorganismů v závislosti na nadmořské výšce ve východním Ladáku
Janatková, Kateřina ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Hrouzek, Pavel (oponent)
V horských pásmech indického Ladaku, jsem na dvou lokalitách studovala množství a diversitu půdních fototrofních společenstev (sinic a eukaryotických mikroskopických řas). Lokality se nacházely ve Východním Karákoramu a na Tibetské náhorní plošině. Vzorky byly na obou lokalitách odebírány podél výškového gradientu (V Karákoram 4620 - 5100 m n. m., Tibetská náhorní plošina 5346 - 5833 m n. m.) v alpínské a subnivální zóně v přilehlém okolí polštářové rotliny Thylacospermum caespitosum (Caryophyllaceae). V každé nadmořské výšce bylo odebráno 6 půdních vzorků z okolí polštářů rostlin a 6 z jejich podloží. Pro určení diversity a biomasy půdních fototrofů byla použita epifluorescenční mikroskopie a metoda DGGE. U vzků byly také provedeny analýzy pro změření fyzikálně-chemických parametrů půdy (pH, hrubozrnost, obsah organického materálu, koncentarce dusičnanů, amoniaku, fosforu, chlorofylu a, b, c a karotenoidů). Pomocí mnohorozměrné redundanční analýzy a rozkadu variancí (variance partitioning) zjem zjištovala vliv nadmořské výšky a T. caespitosum na složení a biomasu fototrofních společenstev a na fyzikálně-chemické parametry půdy. Fototrofové byli nalezeni na všech studovaných vzorcích. Pomocí epifluorescenčního mikrospoku jsem identifikovala 19 morfotypů sinic. Osm z řádu Chrooccocales, šest z řádu...
|
|
|
Vybrané aspekty rozvojové spolupráce v indické oblasti Ladak
Topinková, Lenka
Tato diplomová práce se zabývá rozvojovou spoluprací v indické oblasti Ladak a jejím vlivem na formování tradiční ladacké společnosti. Práce vychází z rešerše, ve které nastiňuji základní témata rozvojové spolupráce, vývoj pohledu na vnímání rozvoje jako takového a otázku efektivnosti rozvojové pomoci. Dále se pro lepší pochopení souvislostí praktické části zabývám charakteristikou ladackého území. Praktická část se skládá ze tří oddílů, první navazuje na knihu Dávné budoucnosti ekonomické analytičky Heleny Norberg -- Hodge, přináší tak analýzu současných problémů ladackého území. Druhá část je zaměřena na zmapování české rozvojové spolupráce v Ladaku, česká spolupráce je následně jako celek hodnocena a jsou navrhnuta opatření pro zlepšení. Ve třetí části jsou na základě dotazníkového šetření mezi studenty zkoumány rozdíly v hodnotovém systému dětí na základních školách, kde působí zahraniční organizace a na školách, kde není patrná zahraniční přítomnost.
|
|
| |
host ::
RSS.